Shoah, prádelna, fasáda

Shoah, vzorky fasády, prádelna. 27.11.2008.
Nedávno jsem se díval na poslední tři hodiny tv dokumentu Shoah, 9ti hodinový filmový maratón o vyhlazování židů nacisty§, byly to hlavně interview s účastníky - vězni, německými dozorci, německými administrátory, polským odbojem (jeden z jeho členů, Polák, nebyl žid, byl vyslán odbojem aby donesl zprávu západním spojencům o tom, co se ve varšavském židovském ghetu děje - ano, dostal se do Británie; v interview vyprávěl, že se na dvě hodiny prošel ghetem pár dní před jeho pádem, velmi emotivní vyprávění). Velmi zajímavé, místy šíleně otřesné (např. líčení jednoho z vězňů-dělníků, kteří vyváželi těla z plynových komor, jak to uvnitř vypadalo mezi nahými muži, ženami a dětmi minuty před hermetickým zavřením dveří a vpuštěním Zyklonu), několik z bývalých vězňů se před kamerou emočně zhroutilo a interview přerušilo. Naopak zástupce německého vojenského velitele varšavského gheta, tedy muž číslo 2, si prakticky nic nepamatoval a kam židy odváželi nevěděl (jen podepisoval jejich nakládání do vlaků…). Tři hodiny jsem si natočil, a mrzí mě, že jsem to nenatočil celé.

§) „Monumentální dokumentární svědectví o vyvražďování Židů nacisty v letech 1938 - 1945. Je věnováno památce šesti miliónů židovských obětí. V polském Chelmnu se rozběhla "průmyslová" genocida Židů plynem. Začalo to ve velkém 7. prosince 1941. 400 000 Židů zde bylo zavražděno od prosince 1941 do jara 1943 a pak od června 1944 do ledna 1945. Ze 400 000 mužů, žen a dětí, dopravených do této obce, přežili a mohli podat své svědectví v tomto snímku pouze dva lidé. Film dokumentuje poměry ve vyhlazovacím táboře Treblinka a život a smrt v centru nacistických zločinů, v Osvětimi.Ve filmu vystupují se svým svědectvím Richard Glazar, Simon Srebnik, Mordechai Podchlebnik, Hanna Zaidlová, Paula Birenová, Henrik Gawkowski, Abraham Bomba, Franz Suchomel, Filip Muller, Raul Hilberg, Franz Schalling, Rudolf Vrba (jeden z těch dvou) a další. Režie: Claude Lanzmann. Francouzský dokument z roku 1985, který uvádíme v souvislosti se 70. výročím tzv. Křišťálové noci, kdy němečtí nacisté v noci z 9. na 10. listopad 1938 poprvé tak mohutně a fanaticky zaútočili na židovský národ v Německu, v připojeném Rakousku a v tzv. Sudetech. Devítihodinový film v původním znění s titulky“.

Vzorek fasády je hotov, ale jsem zklamán. Je pravdou, že pan fasádník se docela poctivě připravil, přivezl vlastní písek, pigmenty, bílý cement a dal si záležet, vzorky udělal čtyři, ale původnímu brizolitu se to moc nepodobá. Barvu netrefil, ta se však dá ovlivnit celkem jednoduše, ale vrchní brizolitová vrstva se velmi drolí tj. nedrží pohromadě a vypadává, chybí v ní velmi hrubá písková frakce a struktura resp. topografie povrchu je jiná než ta původní.

Přivedl jsem si minulý pátek svého spolužáka ze základní školy, setkali jsme se loni na Setkání po 50 letech, ani jsem nevěděl, že byl zdejší zedník, aby se k těm vzorkům vyjádřil, ale jemu se to nezdálo zas tak špatné, navrhnul jednu dvě věci ke zlepšení. Dohodli jsme, že až přestane být vyloženě špatné počasí (celý víkend chumelilo), tak já nahodím kousek omítky a on přijde, přinese si svoje nádobíčko a odborně to „poškrábe“, možná , že to přece jen k něčemu bude. Ten škrábaný brizolit je zřejmě velmi dobrá vnější omítka, když se to dobře udělá, jen je více pracná (dvě vrstvy), tím dražší a v dnešní době proto moc nefrčí.
Prádelna je prakticky úplně vybouraná – omítka, podlaha, strop a kotel jsou pryč. Ale vyplavaly další problémy: dva ze čtyř stropních trámů jsou na jednom konci shnilé a musí se vyměnit (tak vyměníme všechny), zeď komínu je zčásti velmi špatná, musí se vyztužit a část cihel vyměnit. Celá západní zeď je podmáčená, musí se odházet zemina z druhé strany až k základům do hloubky více než půl metru. To vše se stalo když Interiér před mnoha lety vybagroval do hloubky víc než 2 metry tu velkou jámu aby rozšířil jejich dvůr. Původně tam byla totiž zahrada jako je naše. Za prádelnou jsou tak 2m3 suti (beton podlahy, cihly, omítka).