Shoah, prádelna, fasáda

Shoah, vzorky fasády, prádelna. 27.11.2008.
Nedávno jsem se díval na poslední tři hodiny tv dokumentu Shoah, 9ti hodinový filmový maratón o vyhlazování židů nacisty§, byly to hlavně interview s účastníky - vězni, německými dozorci, německými administrátory, polským odbojem (jeden z jeho členů, Polák, nebyl žid, byl vyslán odbojem aby donesl zprávu západním spojencům o tom, co se ve varšavském židovském ghetu děje - ano, dostal se do Británie; v interview vyprávěl, že se na dvě hodiny prošel ghetem pár dní před jeho pádem, velmi emotivní vyprávění). Velmi zajímavé, místy šíleně otřesné (např. líčení jednoho z vězňů-dělníků, kteří vyváželi těla z plynových komor, jak to uvnitř vypadalo mezi nahými muži, ženami a dětmi minuty před hermetickým zavřením dveří a vpuštěním Zyklonu), několik z bývalých vězňů se před kamerou emočně zhroutilo a interview přerušilo. Naopak zástupce německého vojenského velitele varšavského gheta, tedy muž číslo 2, si prakticky nic nepamatoval a kam židy odváželi nevěděl (jen podepisoval jejich nakládání do vlaků…). Tři hodiny jsem si natočil, a mrzí mě, že jsem to nenatočil celé.

§) „Monumentální dokumentární svědectví o vyvražďování Židů nacisty v letech 1938 - 1945. Je věnováno památce šesti miliónů židovských obětí. V polském Chelmnu se rozběhla "průmyslová" genocida Židů plynem. Začalo to ve velkém 7. prosince 1941. 400 000 Židů zde bylo zavražděno od prosince 1941 do jara 1943 a pak od června 1944 do ledna 1945. Ze 400 000 mužů, žen a dětí, dopravených do této obce, přežili a mohli podat své svědectví v tomto snímku pouze dva lidé. Film dokumentuje poměry ve vyhlazovacím táboře Treblinka a život a smrt v centru nacistických zločinů, v Osvětimi.Ve filmu vystupují se svým svědectvím Richard Glazar, Simon Srebnik, Mordechai Podchlebnik, Hanna Zaidlová, Paula Birenová, Henrik Gawkowski, Abraham Bomba, Franz Suchomel, Filip Muller, Raul Hilberg, Franz Schalling, Rudolf Vrba (jeden z těch dvou) a další. Režie: Claude Lanzmann. Francouzský dokument z roku 1985, který uvádíme v souvislosti se 70. výročím tzv. Křišťálové noci, kdy němečtí nacisté v noci z 9. na 10. listopad 1938 poprvé tak mohutně a fanaticky zaútočili na židovský národ v Německu, v připojeném Rakousku a v tzv. Sudetech. Devítihodinový film v původním znění s titulky“.

Vzorek fasády je hotov, ale jsem zklamán. Je pravdou, že pan fasádník se docela poctivě připravil, přivezl vlastní písek, pigmenty, bílý cement a dal si záležet, vzorky udělal čtyři, ale původnímu brizolitu se to moc nepodobá. Barvu netrefil, ta se však dá ovlivnit celkem jednoduše, ale vrchní brizolitová vrstva se velmi drolí tj. nedrží pohromadě a vypadává, chybí v ní velmi hrubá písková frakce a struktura resp. topografie povrchu je jiná než ta původní.

Přivedl jsem si minulý pátek svého spolužáka ze základní školy, setkali jsme se loni na Setkání po 50 letech, ani jsem nevěděl, že byl zdejší zedník, aby se k těm vzorkům vyjádřil, ale jemu se to nezdálo zas tak špatné, navrhnul jednu dvě věci ke zlepšení. Dohodli jsme, že až přestane být vyloženě špatné počasí (celý víkend chumelilo), tak já nahodím kousek omítky a on přijde, přinese si svoje nádobíčko a odborně to „poškrábe“, možná , že to přece jen k něčemu bude. Ten škrábaný brizolit je zřejmě velmi dobrá vnější omítka, když se to dobře udělá, jen je více pracná (dvě vrstvy), tím dražší a v dnešní době proto moc nefrčí.
Prádelna je prakticky úplně vybouraná – omítka, podlaha, strop a kotel jsou pryč. Ale vyplavaly další problémy: dva ze čtyř stropních trámů jsou na jednom konci shnilé a musí se vyměnit (tak vyměníme všechny), zeď komínu je zčásti velmi špatná, musí se vyztužit a část cihel vyměnit. Celá západní zeď je podmáčená, musí se odházet zemina z druhé strany až k základům do hloubky více než půl metru. To vše se stalo když Interiér před mnoha lety vybagroval do hloubky víc než 2 metry tu velkou jámu aby rozšířil jejich dvůr. Původně tam byla totiž zahrada jako je naše. Za prádelnou jsou tak 2m3 suti (beton podlahy, cihly, omítka).

Poslední návštěvy, pekárna, zdraví, kolem domu, říjen/listopad 08

Po odjezdu Maminky tady bylo ještě po deset dní docela živo, přijeli George a Elspeth a na víkend ještě Uschi s Gunterem. Tihle se s G a E znají, a tak setkání bylo docela srdečné.
Bylo dobré, že tu již Gand E byli, protože jsem s nimi prakticky nemusel do Prahy, vystačili si sami. Hodně chodili po koncertech a do divadla a po výstavách. Také jsme šli na oběd s Geraldine, je jí 92 ale je pěkně čilá, sice chodí už o holi a na jedno ucho špatně slyší, ale jinak je úžasně in…

Během návštěvy došlo k malé revoluci – domácí pekárna, před asi třemi roky dodaná Santou, byla pokřtěna, a upekla první dva chleby. Elspeth má totiž podobnou doma a prý velmi často peče chléb. A tak jsem využil příležitosti, zapojil Elspeth (ono to bylo trochu opačně, E jemně tlačila…) a moji pekárnu poprvé zkusil. Vlastně jsme pekli dvakrát, protože to první se moc nepovedlo. No chleba to peče, z jakéhosi nejasného důvodu, možná nažloutlou barvou, mi to spíš připomíná cake, ale musím ještě znova vyzkoušet recept (od Mariky), který jsem používal v Aberdeenu v r. 1998, abych měl srovnání. Tam jsem používal obyčejné droždí (tenhle zázrak žádá sušené kvasnice) a pekl ho v obyčejné troubě. Mám totiž matný dojem, že ten chléb měl lepší kůrčičku a celkově je možná lepší…bohužel recept ne a ne najít.

Pepík má zdravotní problémy, a docela vážné. Před asi třemi týdny prý přes jednu noc zcela zkolaboval, sanitka ho odvezla na Bulovku (tam já také chodím se svou prostatou, v létě jsem měl opět PSA test na rakovinu prostaty negativní, i když nějak zvlášť negativní, číslo je trochu vyšší než normál, ale za šest měsíců se nezvýšilo), tam mu rentgenem našli nádor na ledvině, za dva dny měl už ledvinu jen jednu. Ta relativně špatná zpráva je, že to byl nádor maligní. Minulý týden ho přivezli domů, ještě jsem ho neviděl, Lída říká, že není v dobré psychické kondici, nevím, kdy ho budu moci vidět, dá mi vědět. Kromě toho má ještě velikou kýlu (hernia) a zřejmě obrovskou prostatu, s obojím už měl být u doktorů dávno, ale …Pepík byl známý, a hodně se chlubíval, že vůbec nechodí k lékařům, trochu arogantně tím naznačoval, že se mu nemůže nic stát… tu ledvinu vědět nemohl, ale ty druhé byly jasné věci…no, teď ho to dohání…problémem nyní je, že po operaci ledviny nemůže na žádnou s těch druhých operací, které zřejmě nutně potřebuje, ale to je problém menší…

Když už jsem u těch zdravotních věcí, tak já si někdy v dohledné době nechám udělat sono test mé štítné žlázy, respektive tam kde jsem její polovinu míval než mi ji ve Francii vzali, mám pocit, že tam cítím malou bulku. Budu se na to muset oholit…

Pan fasádník už před více než měsícem nahodil jádro (to je spodní vrstva omítky) na asi 2 m2 na garáži, minulý týden přivezl písek, vápno, pytlík slídy a pigmenty, tak doufám, že škrábaný brizolit předvede někdy příští týden. Moc si přeji, aby se to původní fasádě podobalo, protože když to bude hodně jiné a ne moc hezké, tak se budu muset smířit s něčím jiným, a to jiné budu muset nejdřív vybrat, to bych opravdu dělal nerad…

Tento týden se doufám (měli dokonce začít dneska) také vybourá vnitřek prádelny, tedy omítka, strop, kotelní kamna a podlaha, aby se tam mohla udělat elektrika, zainstalovat voda a odpad, a dveře, aby se posléze mohla dělat příští jaro ta dlouho slibovaná fasáda. Ono se to musí dělat právě v tomto sledu, např. dveře musí být před fasádou/omítkou, vybourání před dveřmi (to bourání je totiž docela hrubá práce, vybourané se vyváží kolečkem ven a šance, že by nové dveře tím kolečkem poškodili by byla sto procentní) atd.